Mílovými kroky se blíží silvestr a s ním příležitost umíchat si dobré pití. Lahodné nápoje zvládnete lehce připravit v šejkru. Stačí znát ty správné grify.
Šejkr je uzavíratelná nádoba, sloužící k míšení ingrediencí, z kterých děláte drink, a k jejich chlazení. Často se v šejkru chystají nápoje, jejichž součástí jsou med, smetana, mléko, husté ovocné sirupy, vejce apod. Co naopak do šejkru nepatří, jsou suroviny, které obsahují oxid uhličitý, např. šumivé víno nebo sodovka. Leda, že vás ty květované tapety na stěnách už nudí a v dohledné době stejně plánujete jejich odstranění. Vlastně vám už k tomu chybí poslední krok, k němuž se ne a ne odhodlat. Pak ano, potom by gejzír explodující bublinkové vody celý proces výměny tapet podstatně urychlil. Do šejkru byste neměli lít ani přírodní víno, protože to po doteku s kovem mění svou lahodnou chuť v nevábnou pachuť. Padá vám na jazyk. Zapomenout byste měli také na ovoce, ze kterého třesením v šejkru dostanete akorát částečně nadrcenou kaši. To ho raději rozmixujte v mixéru.
Vyberte si recept na koktejl, který potěší vaše chuťové pohárky, a toho se držte. Žádné: tohle tam přidám, tohle uberu a tohle tam sice není vůbec, ale mně by se to tak líbilo. Jen pěkně dodržujte postup, množství i ingredience. Mimochodem, ty by měly být čerstvé, kvalitní, nešizené. Dobrá rada z vlastní zkušenosti – pokud k přípravě nápoje budete chtít použít vejce, rozklepněte si ho zvlášť, do hrnečku nebo mističky, abyste ho mohli očichat, jestli není „chycené“. Takový zapáchající pukavec, který rovnou promícháte s ostatními surovinami, vám znehodnotí celé pití. A když už jsme u toho zápachu, zkontrolujte si i všechno nádobí, s kterým budete pracovat. Například skleničky, co je schováváte jen na hodobožové akce, jakou silvestr bezesporu je, mohou načichnout zatuchlým odérem. Stejně tak šejkr, jenž asi také nepoužíváte každý den. Toto riziko obzvlášť hrozí, máte-li doma vlhko. Zkontrolováno? Tak si všechny suroviny i všechno nádobí, co budete potřebovat, vyskládejte před sebe. Ano, svým způsobem může být etuda na téma: a do čeho to mám jako teď přelít? ve chvíli, kdy už máte v šejkru hotový drink, a vámi vyhlídnutá sklenička se ještě suší v myčce, pro hosty zajímavá, ale hlavně zdržuje od práce. A od dalších barmanských pokusů může zbytečně odradit.
Je několik postupů, jak pracovat se šejkrem. Nebudeme tu detailně vypisovat, kam přesně, na jakou část šejkru dát palec a kam ostatní prsty. Kdo bude chtít, může se vrhnout na samostudium. Základ je asi takový: šejkr držíme oběma rukama, přibližně v úrovni ramen či brady. Části šejkru decentně tiskneme k sobě, aby se nám šejkr během chystání nápoje „nerozpadl“ a jeho obsah nevychrstl na nás, případně na přihlížející. Do míšení nevrážíme celou svou osobnost, ale decentní pohyb provádíme zápěstím. Jak dlouho? To záleží na tom, kolik máte v šejkru surovin, jak jsou husté, kolik připravujete porcí… Po domíchání nápoje a jeho přelití do připravených sklenic, nezapomeňte šejkr důkladně vyčistit, aby v něm nalepené zbytky používaných ingrediencí nedělaly neplechu. Na své místo byste měli uložit jen vysušený, rozložený šejkr, a to otvorem nahoru. Předejdete tak už výše popisovanému puchu.
A ještě jedna poznámka na závěr: věděli jste, že existují také šejkrované moučníky? K jejich přípravě se nepoužívá šejkr, ale uzavíratelná mísa, do které se dají suroviny, nádoba se přiklopí víkem, vydatně se s ní zatřese, ingredience se promíchají a voilá, těsto je na světě! Jako bonus se nemusíte trápit s mytím ručního šlehače nebo kuchyňského mixéru!